Rok 1866 ten bil hrozný w žiwotě toho desítiletí hned na jaře bylo welmi welký parno a sucho. Na to pak přišel dne 26 a pak 28 a 29 kwětna takowy mráz že co bilo na poli abylí sadiwo winohrady owoce neušetřil ničeho ale na prach wšecko pomrzlo, na tom nebylo dost ale dne 1. června 1866 sem přibilo českí wojsko (pozn. byla to rakouská armáda) kterí do Čech na pruský hranice protiw pruskýmu Králi táhlo, u nás ve Vrbici zustali asi 18 dní a jeden každý 1/4 láník 7 mužů žiwiti muselo, za 3 dni na to sme museli za nimi naprofant, wijeo nás (pozn. s koňskými povozy) asi 20 do Brna pak sme táhli z wojskem furt až přes králowi Hrady (pozn. Hradec Králové) k Josef Štatu k Jaroměři, Králowím Dvorám (pozn. Dvůr Králové) a teprwe, když naěe wojsko prohrálo u Náchodu a Králowýho Hradce dobrý prask utrřili sme po žádném oddechu poněwadž nam pruské vojsko v patech bilo a celú naši vlast Moraavskú taplawilo, pak drancowali brali kde co bilo dobytek, maso, obylí, formani wše muselo s nimi.
Nebylo ale na tom wšem dost a ruka dobrotivosti Božská neuznávala, že tyto wšecky předešlé tresty totiž sucho, mráz, wálka nás skoliti mohli poslal ještě tu nejstrašnější metlu na nás totiž mor, takže v jednom takřka mjesíci na 74 lidských obětí padlo, což nejstrašnější jest a čehož nás ó Dobrotivý Bože vždy ochrániti ráčíš.
Na to přešel rok 1868 a 1869 dost w pokoji. Roku 1870 začala být občanská wálka v obci Vrbické a to sice skrzevá obecní pole. Roku 1870 sme přišli na myšlenku bychom naše obecní tráwníky totižzadní Kopec a prostřední Úleh poorali a mezi sebe rozdělili, poněwadž nám to kdyžtráwnikama bylo tuze špatný užitek dáwalo, poněwadž se tam ani dobytek wyživitinemohl. K této mišlence sem přišli né snáď bychom tyto strávníkyku swému zisku a pohodlí občanů poorali, ale tato příčina nás k tomu přimměla, že sme nuceni bili nowú školní budovu znowu staviti, tedy bychom sobě peně zaopatřiti mohli, tyto trávníky jsme poorali. Roku 1871 na jaře se pooral zadní Kopec takzvaný toho času a na podzim roku 1871 se poorali prostření Úlehle, takzvané ostatní obecnosti tedy Stráž, Padělky, Pastwiska, Štachovice, Ulehle, Nivky, Familie zadní se mezi obecenstvo rozdělit měli a bilo od zastupitelstwa obecního tehdáž ustanoveno by jeden jeden každý s podíku který na něj padne vypadne přiměřený plat k účelu stavby nové školi tak dlúho do do obecní pokladny odváděl pokud by wílohi při této stawbě wzešlé nezapravil¨. Bylo tehdy ve Vrbici 9 půláníkú, 2 celolánci, 35 čtvrtníkú. tři čtverlány byly na kuse roztrhaný a po různu zorprodaný a 135 chalupníkú. Tehdáž obec čítala 879 obyvatelú z nichžto se 6 přiznávalo k víře helwitské a 8 k židovské. Též patřilo mezi 5 podsedníkú, kteří vždy jeden půlán dohromady tvořili a roku 1871 se jim přidalo, takže na stupeň třičtvrtělánu se povíšili. Platilo se tehdáž roku 1872 úhrnem s celé dědiny dohromady 2748 zl. 60 krejc. Gruntozemi anebo pozemkové daně a 355 zl. a 1 krejc. Domovní daně, jeden čtvrtláník musel platit ročně od 28 až do 30 zlatých denně, taktéž půláník jedenkrát tolik a podsedník 14 až 15 zlatých. Daně domovní se toho roku 1872 platilo 1 zl. 91 kr. Nádeníkovi musel když jej potřeboval, na den 1 zl. 40 kr. až 1 zl. 80 kr. a když platili 60 krec. na den tehdy museli nádeníkovi také stravu dáti. Služebnýho když k sobě vzal na celí rok zjednal, pacholkovi muselo se platit ročně 64 zl. a děvečce 40 až 50 zl. na rok. Roku 1871 v prosinci sme nechali novi Plán na školu vihotovivi, kteří se ale neupotřebil poněwadž příliš úzký byl. Byl vihotoven od knížecího inžinýra Švertáska v Břeslavi na potom druhý u spusobu prvního jenže o jeden sáh širší byl (pozn. sáh je 1,8 m) a podle kterého nynější škola stojí. Ten wihotovil Jan Sedláček z Bzence, jen vnitřek upraven jest od stavitela Václava PAterny s Kyjova, kterí také tutp stavbu za 7840 zl. vistavil. Základní kámen ku stavbě této školní budovi položen byl bezevšech patřičných obřadú a s té příčiny, že mezi představenstvem obecním žádná svornost a láska jaká k tomu potřebná jest nebyla při zakládání této školi lteré se stalo dne 24 června 1872, na den svatěho Jána Křtitele, přítomní byli Václac Hubáček toho času starosta, Martin Zborovský od wýboru Franc Seláček, Polír Jan Něnička zedník z Vlkoše a Jozef Hniliva zedník u Kyjova. Stavba táto v běhu 5ti měsíců dohotovena byla a dne 12 listopadu 1872 od důstojnéhp pana děkana podivínského, naša pana faráře Augustina Pinkalského a Josefa Lůckého kaplana v Čejkovicích a bilovského pana faráře při slavné polní mši svaté, která u školní budovy slúžená byla, byla posvěcena a úhrnem všwho i s materiálem, kterí sme sobě sami zaopatřili a u Studýnek za účelem tím novú cihelnu zařídili 10 305 zl. 6 kr., které sme v desíti letech s těch v předu poznačených obecních pozemkú spláceli.
Při tom byla též socha svatého Aloisa která vedle školi se nachází obnovená. Voda která ku stavbě této školi potřebná byla dostačila, asi 10 sáhů nad obecní studní se z příštícího praménku z kterého teho roku ač dosti sucho a parno bylo celý rok, voda se příštila. Též sme sobě toho roku 1872 jeden nový zvon zaopatřili, kteří v Brně ulit byl a ku cti svatých Cirila a Metoděje a neposkvrněného početí pani Marie posvěcen byl a za 270 z. 20 kr. Z dobroovolné sbírky mezi občany, kterú pan farář Augustýn Pinkalský a pudmistr Václav HUbáček zavedli a také provedli a těmito vybranými penězi zvon zaplatili.
|
|
![mapka_cr[1].gif](image.php?nid=2220&oid=245883&width=99&height=60)
![pata[1].png](image.php?nid=2220&oid=1466814&width=910&height=81)